Silvia Krivošíková | Rozcvička
Silvia Krivošíková | Rozcvička
Ženská síla a houževnatost ve výjimečném a poetickém výtvarném zpracování od jedné z nejuznávanějších slovenských umělkyň. Limitovaná edice 100ks, číslováno, podepsáno autorem.
Technika tisku: | giclée, archivní 12barevný pigmentový tisk |
Papír: | 100% bavlněný papír Hahnemühle Photo Rag 308g |
Rozměry tisku (L): | 62 × 55 cm | 66 × 59 cm (tisk | rám) |
Rozměry tisku (XL): | 89 × 80 cm | 93 × 84 cm (tisk | rám) |
Rám: | dřevěný s UV plexisklem v muzejním standardu |
Vybrané: velikost ,
Silvia Krivošíková (nar. 1976 ve Zvolenu), patří mezi výrazné slovenské malířky žijící v zahraničí. V l. 1998 – 2004 absolvovala Vysokou školu výtvarných umení v Bratislavě. V r. 2003 odcestovala do Porta na Faculadade de Belas Artes da Universidade do Porto, aby nakonec v Portugalsku strávila několik let a spoluzaložila tam Kubikgallery. Nyní žije a pracuje ve Vídni. Svou tvorbu od počátku přizpůsobila možnostem a podmínkám, které v zahraničí měla, nebo spíše neměla. Odtud volba papírů, zbytkových materiálů i formátů, na kterých lze pracovat po večerech například v kuchyni. Autorčina tvorbu charakterizuje citlivost vůči ženskému poslání a mateřství. V České republice vystavovala od roku 2013 již několikrát. V roce 2022 uspořádala pražská Trafo Gallery autorce samostatnou výstavu KRAFT, kterou doprovodilo vydání stejnojmenného katalogu, v němž byl reprodukován také v Praze prezentovaný obraz Rozcvička.
Texty: Petr Vaňous, kurátor
Sledujte ji na Instagramu.
Silvia Krivošíková pro 100ks
Obraz Rozcvička patří k sérii námětů, v níž autorka tematizuje svůj vztah k banalitě všedního dne. Opakující se stereotypy, mechanismy, „daily routines“, běh času rozpouštěný v povinnostech a starostech i celá řada dalších aspektů „pěny dní“ jsou tu výzvou k tréningu a posilování odolnosti, síly a vitality, které jsou zcizovány únavou a skepsí. S ironií sobě vlastní Silvia Krivošíková bere odhodlání k aktivní rezistenci do svých rukou. Trénuje. V absurdních mechanismech rozpínavé a dusivé všednosti nalézá skuliny, kterými lze prchnout. Utíká do své tvorby, kterou vykonává tak, jako vykonává domácí práce. S pravidelností, jež se propisuje do struktur a ornamentů, po nichž, jako po moři, odplouvá do vzpomínek a šťastnějších chvil, nežli jsou ty nyní, tady a teď. Horizont každého dne se proměňuje v architekturu nového obrazového dobrodružství. Cvičící figura se transformuje do jakéhosi hodinového soukolí, které stravuje den, ale zároveň ho proměňuje v malý, zabydlený soukromý vesmír. V pravém horním rohu autorka situovala atribut domu s rozvíceným oknem jako symbol klidu, odpočinku a štěstí. Od hlavy, jež svítí do tmy jako měsíc, se táhne komiksová bublina s ironickým repetitivním výrokem: „Einz, zwei, drei…“ Čas plyne, letí, utíká, ale zároveň dostává malířský tvar, který vše náhle zastavuje. Každý večer před spaním je dobré se znovu zamyslet, jaký byl den a jaký bude zítra. Žádný totiž není tak stejný, jak by se na první pohled mohlo zdá.
Mohlo by vás také zajímat
Buďte první u každé nové edice
Odebírejte náš newsletter a neunikne vám žádný předprodej, ani speciální akce.
Skutečné umění dostupnější
Začnete se obklopovat tím nejlepším ze současného českého umění za zlomek cen originálu stejně jako už 4500+ dalších nadšených zákazníků.