Kresba vysokým napětím s lehkostí i humorem vlastním tvorbě Krištofa Kintery poukazuje na to, že většině systémů, světů a pravidel, ve kterých se pohybujeme, vlastně pořádně nerozumíme. Možná bude potřeba začít stavět lidské poznání na trochu jiných základech. Limitovaná edice: 100ks, číslováno, podepsáno autorem.
| Technika tisku: |
giclée, archivní 12barevný pigmentový tisk |
| Papír: |
100% bavlněný papír Hahnemühle Photo Rag 308g |
| Rozměr tisku v rámu: |
104 × 74 cm (1:1 k originálu) |
| Rám: |
dřevěný s UV plexisklem v muzejním standardu |
Krištof Kintera (*1973) je mezinárodně etablovaný český sochař a vizuální umělec. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliérech Milana Knížáka, Michaela Bielického, Aleše Veselého a Jiřího Lindovského. Následně nastoupil na Rijksakademie van Beeldende Kunsten v Amsterdamu. Stipendijní pobyty absolvoval na Ohio State University v USA a v Künstlerhaus Villa Waldberta v německém Feldafingu. Pravidelně vystavuje v renomovaných evropských institucích (například v Kunsthalle Rotterdam, Tinguely Museum Basel, Palais de Tokyo v Paříži a další), v České republice představil rozsáhlé samostatné výstavy například v Galerii Rudolfinum, Galerii hlavního města Prahy nebo Národní galerii.
V rámci tvorby Krištofa Kintery, který se převážně věnuje monumentálním realizacím v galerijním i veřejném prostoru, má kresba své jedinečné místo. Umožňuje rychlou reakci, je jakýmsi deníkem zaznamenávajícím každodenní nápady, myšlenky a vize. Jednoduchou formou s prvky humoru a ironie komentuje svět kolem nás, jeho úsměvné i alarmující protiklady. Kresba vysokým napětím s nápisem „We Don’t Know How it Works“ a jemným figurativním motivem se může vztahovat k řadě konkrétních situací. S lehkostí Kinterovi vlastní poukazuje na to, že většině systémů, světů a pravidel, ve kterých se pohybujeme, vlastně pořádně nerozumíme. Čím dál jsme na cestě vědeckých poznatků o lidském těle, přírodě a vesmíru, ale také o technologiích a umělé inteligenci, tím se zdá všechno komplikovanější a obtížněji uchopitelné. Možná bude potřeba začít stavět lidské poznání na trochu jiných základech.
Karina Kottová, kurátorka
